Umělé dýchání mrtvé firmě nebo reinkarnace?

Manažeři a majitelé obchodních společností si mnohdy nedokáží připustit, že jejich firma je již díky svému předlužení na smrtelné posteli, ze které nedokáže vstát. Snaží se jí udržet v kómatu na přístrojích získáváním dalších úvěrů, nebo dalším financováním ze svých zdrojů. Urputnému zachránci, který poskytuje toto umělé dýchání, však samotnému patrně dojde dech.

Stejně jako v medicíně je vhodné, aby umírající (nebo dokonce již mrtvou) firmu prohlédl odborník a doporučil ukončit marné snahy o oživování. Zabrání tak smrti z vyčerpání jejího zachránce.

Zejména indická náboženství fungují na principu reinkarnace, tj. znovuzrození mysli či vědomí člověka po fyzické smrti v novém těle. Nevím o tom, že by vědecké poznatky reinkarnaci člověka skutečně někdy potvrdily.

S reinkarnací obchodních společností však již máme bohaté zkušenosti.

Namísto marných snah o oživování by měl zachránce zvážit, zda z ostatků mrtvé firmy nevybudovat firmu novou, mladou a zdravou, do které může vstoupit duch firmy původní. Takovými ostatky může být majetek firmy, její výrobní prostředky, zaměstnanci, rozpracované zakázky, know-how a mnoho dalšího.

Stejně jako všechno ostatní, lze i reinkarnaci firmy provést nejméně dvěma způsoby – špatně a správně.

S oběma těmito způsoby jsem se v mé praxi insolvenčního správce nesčetněkrát setkal.

Příkladem nesprávně provedené reinkarnace byla společnost Nemocnice Kutná Hora s.r.o. Po její ekonomické smrti převzala její ostatky v podobě majetku, zaměstnanců, smluv a pacientů Oblastní nemocnice Kolín. Zachránci, kterými chtěli být Město Kutná Hora (jakožto majitel společnosti Nemocnice Kutná Hora s.r.o.) a právě kolínská nemocnice, však postupovali chybně, když nejprve část ostatků krachující nemocnice převedli a teprve následně iniciovali insolvenční řízení. Zdravotní péče ve spádové oblasti byla nakonec zachráněna, ale zachránci čelili naší žalobě na náhradu škody a odpůrčí žalobě a po vleklých a drahých soudních sporech museli zaplatit desítky milionů korun.

Správná byla naopak reinkarnace společnosti TRANSPORTA z Chrudimi. Zachránce vzdal pokusy o úhradu dluhů téměř 70 milionů korun dalším zadlužováním nebo vlastním vyčerpáním a ostatky společnosti získal právně nenapadnutelným způsobem za 3 miliony korun. Strojírenská výroba v Chrudimi s tradicí od roku 1855, včetně pracovních míst mnoha zaměstnanců, zůstala v novém těle.

Nutno podotknout, že v některých případech není vhodné nechat firmu zemřít a počítat pouze s využitím jejich ostatků.

Je tomu tak například tehdy, pokud je hlavní hodnota firmy neoddělitelně spjata s firmou samotnou. Může se jednat o nepřevoditelné licence či různá obtížně získatelná povolení. V takovém případě je vhodné zvolit pro záchranu duše místo reinkarnace soudní reorganizaci či restrukturalizaci.