Poslanci mají na stole zákon o evidenci skutečných majitelů. Změny se dotknou i svěřenských fondů

Kolem svěřenských fondů je v posledních letech rušno. Není divu – jejich obliba stále roste, což dokládají i čísla z evidence ISESF, kde je aktuálně zapsáno něco přes 2,5 tisíce svěřenských fondů. Tyto navíc přestávají být zahaleny tajemstvím a plní svůj primární úkol: efektivní ochranu a správu majetku vytvořeného podnikateli či konzervativní a bezkonfliktní mezigenerační předání nabytých aktiv.

Do fondu majitelé společností vkládají své finanční prostředky a další majetek, aby je uchránili před nejrůznějšími riziky. V praxi obvykle svěřenské fondy fungují jako prostředek pro plně řízené a bezpečné předání rodinných společností mezi generacemi. Svěřenské fondy, jakožto soukromoprávní prostředek ochrany majetku, podléhá některým zákonným regulacím. Nově se jich bude týkat i právní úprava, která nyní čeká na schválení Poslaneckou sněmovnou, a je důležitější, než se může na první pohled zdát.

Zákon o evidenci skutečných majitelů

Jedná se o návrh zákona, který je přelomový hned z několika důvodů. Zaprvé, Česká republika jeho vytvořením udělala další krok k implementaci nové klíčové směrnice Evropského parlamentu a Evropské Rady o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (směrnice 2018/843 ze dne 30. května 2018). Zadruhé, jak sám název napovídá, cílem je lépe určit, kdo je onen skutečný majitel právnických osob a svěřenských fondů.

Současná česká právní úprava problematiky skutečného majitele je nejednotná a koncepčně roztříštěná, a to hned do několika právních předpisů. Jako příklad můžeme zmínit zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (č. 253/2008 Sb.) nebo zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (č. 304/2013 Sb.).

Stávající právní úprava skutečného majitele sice od své účinnosti implementovala některé příslušné předpisy Evropské unie, ale bohužel nedostatečně. Docházelo proto například k rozdílným výkladům pojmu skutečného majitele ve vztahu k možnosti vykonávat rozhodující vliv.

Nedostatky se projevovaly zejména při identifikaci skutečného majitele široce rozvětvených vlastnických struktur, ve kterých rozhodující vliv uplatňovaly zejména zahraniční entity.

Stávající úprava zároveň postrádala jakoukoli formu sankce, a proto bychom ji mohli označit za těžce vymahatelnou bez nutné motivace povinných osob.

Co se změní

Zmiňovaný návrh zákona o evidenci skutečných majitelů již obsahuje preciznější vymezení pojmu „skutečný majitel“, který bude pro případné užití v dalších právních předpisech lépe uchopitelný.

Právní úprava chce zejména lépe stanovit rámec práv a povinností při zjišťování a evidenci skutečného majitele a upravit proces zápisu údajů, tj. zápisu v řízení prostřednictvím soudu nebo prostřednictvím notáře. Úprava by také měla umožnit automatický průpis některých údajů z veřejných rejstříků. Návrh dále obsahuje úpravu postupu, který by měl zjednodušit přístup k údajům či vyřešit jejich nesprávnost a chybovost v evidenci skutečných majitelů. Nedílnou součástí právní úpravy se stanou také sankce za porušení povinností spojených s touto evidencí.

Dopady na svěřenské fondy

Chystané změny se nevyhnou ani svěřenským fondům, jejichž skuteční majitelé se do evidence také budou zapisovat. Svěřenské fondy zmiňovaný zákon označuje jako tzv. právní uspořádání. Úprava institutu skutečného majitele ve vztahu ke svěřenským fondům vyplývá z potřeby vyjasnit vlastnické a majetkové struktury svěřenských fondů a osob, které ať už přímo, či zprostředkovaně vykonávají v rámci těchto struktur rozhodující vliv nebo kterým plynou příjmy z jejich správy.

V České republice sice od 1. 1. 2018 funguje Evidence údajů o skutečných majitelích, je však neveřejná a neodpovídá současným požadavkům výše uvedené směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady.

Návrh nového zákona tak předpokládá nahrazení této evidence Evidencí skutečných majitelů, v níž budou alespoň některé údaje o skutečných majitelích veřejně dostupné.

Stručně řečeno, důsledkem nového zákona, který by mohl začít platit od poloviny roku 2021, tak bude vyšší tlak na osobu svěřenského správce, který bude muset zajistit adekvátní, přesné a aktuální údaje v evidenci a vyžadovat součinnost skutečných majitelů svěřenského fondu pod hrozbou sankcí. Na druhou stranu evidence usnadní identifikaci skutečných majitelů ze strany povinných osob a orgánů veřejné moci (např. správců daně, přestupkových orgánů, zpravodajských služeb, NKÚ, soudů a orgánů činných v trestním řízení). Samostatnost nové právní úpravy a zavedení specifických pravidel pak ve svém souhrnu zvyšuje systematičnost, přehlednost a provázanost českého právního řádu.

 

JUDr. Jakub Hollmann

partner a advokát

advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ