Pokračování prvního dílu:

…Na druhé straně pomyslného spektra jsou výrobci posudku z oboru psychologie, jejichž metody občasně připomínají hádání z křišťálové koule. Dlouho si budu pamatovat znalkyni z téhle branže, která obviněného v jakési trestní věci označila za narcistní, zcela nekritickou osobnost, což je z toho, že spáchání trestného činu popírá.

Vyznamenat se dokážou i znalci z jiných, zdánlivě exaktních vědních oborů. Leckdo možná vzpomene znalce, který směle určilo obvyklou cenu dvou zcela originální vojenských letadel s utajovanou avionikou jakož i neméně top secret obrannými systémy, které vyrobil na zakázku monopolní výrobce těchto strojů na principu, co kus, to solitér.

Není-li kdo spokojen s nálezem znalce, často hledá a zhusta i najde znalce, jehož odborný názor, promítnutý do nálezu je více či méně odlišný. Někdy i zcela diametrálně

Pro laika, včetně případného soudce, je obtížené, ne-li vyloučené vybrat si, který z licencovaných odborníků má pravdu. Nastává to, čemu říkám válka znalců. Jako řešení se jeví angažmá třetího znalce, který má rozsoudit ty prvé dva. Zažil jsem ale i znalce v pořadí čtvrtého, výjimečně to šlo ještě dál. Vítězství z takové šarvátky si zhusta odnáší ten nejvýmluvnější znalec. Což jistě nemusí nutně znamenat též i toho nejodbornějšího.

Ubývání znalců vyvolané jejich neochotou nadále se angažovat v kombinaci s výše uvedenými konfrontačními kauzami ještě umocňuje občasné stíhání znalců pro podání nepravdivého znaleckého posudku.

Oporou konstrukce takového obvinění je často jiný znalecký posudek. V koncovce pak dochází na hádání, kdo je tady větším odborníkem

Jestli stíhaný zpracovatel původního posudek, anebo znalec, na základě, jehož posudku je konstruováno obvinění.

Popsané problémy existovaly již před přijetím stávajícího zákona o znalcích, a tak nějak se očekávalo, že nový zákon tyto problémy buď zcela, anebo alespoň zčásti vyřeší. Zjevně se tak nestalo a z mého pohledu se ani budoucnost nejeví jako nijak zvlášť perspektivní. Se znalci budou i nadále patálie.