V souvislosti s koncentrací společností se v transakční praxi setkáváme nejen s akvizicemi, ale v rámci přeměn společností také s fúzemi (anglicky merger). Fúzí rozumíme dobrovolné spojení dvou nebo více subjektů do jedné společnosti, kdy na rozdíl od akvizice k tomuto spojení dochází na základě vzájemné dohody společností. Téma fúzí bude předmětem tohoto článku.
Veronika Fabián
advokátka
CEE Attorneys
Lukáš Petr
advokát – partner
CEE Attorneys
Důvody fúze
Existuje mnoho důvodů pro spojení společností na stejné či různé úrovni velikosti, častým motivem je rozšíření tržního podílu a posílení vlivu na trhu, expandování do nových segmentů nebo také daňové důvody.
Na druhou stranu k fúzi dochází z důvodů řešení finančních problémů ekonomicky neprosperující společnosti, kdy zpravidla prosperující společnost jako nástupnická převezme závazky i majetek zanikající a tato dále neprohlubuje svou případnou ztrátu
Dalším důvodem může být redukce počtu zaměstnanců, kdy převážně ve velkých společnostech jsou fúze zpravidla spojeny s propouštěním zaměstnanců, čímž kupující snižuje náklady na mzdy v obou společnostech.
Dělení fúzí
Fúze můžeme rozdělit podle dvou základních kritérií, a to podle typu fúze a teritoriality fúze.
Mezi typy fúzí řadíme dále rozvedenou fúzi sloučením a fúzi splynutím
Předmětem otázky teritoriality je pak skutečnost, zda je fúze realizována vnitrostátně, tedy mezi subjekty se sídlem v České republice, nebo mezinárodně.
Fúze sloučením
Fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev bez likvidace a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo. Nástupnická společnost převezme veškeré jmění zanikající společnosti spočívající v jejím majetku, právních vztazích, souboru závazků a pohledávek, zaměstnanců atd.
Na místo zanikající společnosti vstoupí jako univerzální právní nástupce nástupnická společnost a zanikající společnost zanikne
Nástupnická a zanikající společnost vůči sobě navzájem mohou taktéž být v postavení mateřské a dceřiné společnosti (tzv. upstream merger nebo tzv. downstream merger).
Zjednodušená fúze
Princip zjednodušené fúze lze použít v případě fúze dceřiné společnosti jako zanikající společnosti a její mateřské společnosti jako společnosti nástupnické (kdy nástupnická společnost je 100 % vlastníkem podílu v zanikající společnosti).
Zjednodušená fúze se nemusí schvalovat valnou hromadou každé ze společností, ale postačí pouze zpracování projektu fúze ve formě jednoho notářského zápisu, který je osvědčením o právním jednání
Z povahy zjednodušené fúze je popsaný postup možný jen v případě fúze sloučením. Tento typ přeměny, kdy mateřská společnost jako nástupnická fúzí sloučením pojme dceřinou společnost jako zanikající se obecně v M&A označuje jako upstream merger.
V tomto kontextu upozorňujeme, že společníci, jejichž vklady dosahují alespoň 5 % základního kapitálu nástupnické společnosti mají právo požadovat svolání valné hromady nástupnické společnosti za účelem schválení fúze
Samotný nesouhlas těchto minoritních společníků pochopitelně nevede k nemožnosti realizace fúze, ale dává minoritním společníkům možnost působení na ostatní společníky.
Transakce s využitím SPV
Při větších transakcích dochází v praxi často k založení projektové akviziční společnosti („Special Purpose Vehicle“). SPV se používá jako jednoúčelová, primárně ekonomicky neaktivní společnost, ve které drží podíl koncoví vlastníci a do které jsou před vlastní realizací transakce shromážděny finanční zdroje k její realizaci.
Tato společnost následně nabude podíl v cílové společnosti, kterou koncoví vlastníci mají zájem koupit z již připravených finančních zdrojů a následně SPV s cílovou společností fúzuje
Fúze splynutím
Fúzí splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností nebo družstev bez likvidace a přechodu jejich jmění na splynutím vzniklou nástupnickou společnost nebo družstvo, přičemž tato nástupnická společnost vstupuje do právního postavení zanikajících společností.
Jde tedy o spojení nejméně dvou společností, které splynutím zaniknou a na místo nich vznikne jediná nová
Nová společnost je pak univerzálním právním nástupcem všech zanikajících společností.
V případě fúze splynutím jsou, na rozdíl od fúze sloučením, účastníky pouze zanikající společnosti, neboť nástupnická společnost vzniká až samotným okamžikem zápisu fúze do obchodního rejstříku
Stejně jako u fúze sloučením, tak i u fúze splynutím platí, že nástupnická společnost zcela absorbuje jmění společností zanikajících, a není možné selektivně rozdělit jmění zanikajících společností do více společností nástupnických, případně jen vyčlenit část činnosti do nástupnické společnosti.
V takovém případě by šlo o rozdělení rozštěpením, kdy by došlo k oddělení části existující společnosti a jejímu připojení k jiné existující společnosti
Závěr
Závěrem upozorňujeme na významný okamžik fúze, a to stanovení rozhodného dne fúze.
Význam rozhodného dne spočívá především v tom, že slouží jako bod určení, od kterého se považuje z účetního pohledu jednání zanikajících společností za jednání na účet nástupnické společnosti
Rozhodný den je u fúze možné volit jak zpětně, až 12 měsíců před podáním návrhu na zápis přeměny do obchodního rejstříku, tak do budoucna, a to tak, že musí nastat nejpozději ke dni zápisu do fúze do obchodního rejstříku.
V dalším a posledním článku ze série transakčního práva se budeme věnovat vybraným aspektům M&A transakcí.
