DAC 6 pro advokáty

Evropská směrnice o spolupráci v oblasti správy daní č. 2011/16/EU (Directive on Administrative Cooperation) se dočkala již šestého znění v podobě dodatku DAC 6. Znění se týká automatické výměny informací o přeshraničních uspořádáních.

V ČR byl DAC 6 implementován zákonem č. 343/2020 Sb., kterým byl – mimo jiné – novelizován zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní. DAC 6 je primárně zaměřen proti poradcům, kteří – i ve zcela legálním rámci – radí svým klientům vytvořit optimální daňovou strukturu jejich podnikání nebo transakce. Autoři DAC 6 jsou totiž přesvědčeni, že daňové plánování vede k erozi daňových systémů členských států, a že aktivní roli v tom hrají právě poradci, které směrnice a v souladu s ní i náš zákon označuje jako zprostředkovatele.

Při vyjednávání o konečné podobě DAC 6 sehrálo významnou roli CCBE, sdružující evropské advokátní komory

Díky jejich vyjednávání na půdě EU nakonec DAC 6 umožňuje členským státům, aby respektovali zákonnou profesní mlčenlivost. České advokátní komoře se ve spolupráci s Komorou daňových poradců následně podařilo, aby zákonná mlčenlivost byla chráněna i při implementaci DAC 6 do českého práva.

DAC 6 ukládá zprostředkovatelům povinnost transakci oznámit finanční správě

Případně uživatelům transakce, která je označena jako přeshraniční uspořádání a která splňuje znaky definované DAC 6. Přeshraniční uspořádání je zjednodušeně možné označit jako transakci, která má přeshraniční (mezinárodní) prvek. Např. tím, že její účastníci rezidenty různých daňových jurisdikcí. Ve většině případů oznamovaných transakcí podléhají oznamovací povinnosti jen ty, které splňují tzv. test hlavního přínosu. To znamená, že jejich hlavním přínosem (jedním z hlavních přínosů) je získání daňové výhody. Kromě toho DAC 6 vymezuje přeshraniční uspořádání, které podléhají oznamovací povinnosti vždy, tedy bez ohledu na to, zda vedou k daňové výhodě či nikoli. Jde např. o transakce skrývající skutečného majitele u některého z účastníků transakce. Transakce se oznamuje jen jednou.

Stačí, aby oznamovací povinnost v kterémkoli členském státě splnila jedna povinná osoba. A ostatní povinné osoby vyrozuměla o tom, že transakce už byla oznámena

Advokáti, kteří jsou vázáni zákonnou povinnost mlčenlivosti, mají zákonem stanovenu jen povinnost, aby o své povinnosti mlčenlivosti informovali jiného zprostředkovatele (poradce), který není vázán povinností mlčenlivosti, nebo, není-li takového jiného poradce nebo jim není znám, přímo klienta (uživatele dané transakce).

Nelze však bez dalšího doporučit, aby advokáti do poradenských smluv doplnili klauzuli o povinnosti mlčenlivosti pro všechny event. případy oznamovací povinnosti podle DAC 6, a tím se z povinností, které jim klade novelizovaný zákon č. 164/2013 Sb., vyvázali. Oznámení o povinnosti mlčenlivosti by se mělo vztahovat vždy ke konkrétní transakci, u níž si advokát na základě znaků definovaných DAC 6 vyhodnotí, že by mohla oznamovací povinnosti podléhat.

Důležité je, a to bylo ČAK potvrzeno i zástupci Ministerstva financí, že si advokát nemusí vyžadovat od klienta další a další detailní informace k transakci, aby si vyhodnotil, zda transakce podléhá oznamovací povinnosti či nikoli

Pokud např. klient požádá advokáta o jednoduchou právní službu – založení obchodní společnosti – nemusí advokát zkoumat, zda tato obchodní společnost bude využívána následně v transakci, která splňuje znaky přeshraničního oznamovaného uspořádání. V takovém případě se DAC 6 na advokáta nevztahuje, protože na základě klientem předaných informací není schopen učinit závěr, že transakce, jejíž součástí je založení obchodní společnosti, podléhá oznamovací povinnosti. Na druhé straně, pokud bude mít advokát k dispozici dostatek informací, měly by být v jeho sdělení klientovi nebo jinému zprostředkovateli o vyvázání z oznamovací povinnosti obsaženy i důvody, proč se domnívá, že by uspořádání mohlo oznamovací povinnosti podléhat.